4. 10. 2008

Zdivočelá parcelace Beskyd

Ke kontroverzní průmyslové zóně v beskydských Nošovicích má přibýt další v blízké obci. V horách bylo právě otevřeno stohektarové golfové hřiště, budují se bytové komplexy. "Jen aby bylo v Beskydech za deset let vůbec co chránit," obává se šéf beskydských ochranářů František Jaskula.*


Článek časopisu Týden, Autor: Ivan Motýl, Str.: 26. Převzato z Valašskákrajina.cz

Poslední srpnový víkend na horním konci beskydské obce Ostravice dunělo techno, o pár kilometrů dále, na dolním konci, rachotily speciální sekačky, které zarovnávaly pažit nového osmnáctijamkového golfového hřiště. Nepovolená technoparty vyvolala vzbouření na vsi, obyvatelé Ostravice nyní volají po větších postizích pro pořadatele nelegálních hudebních produkcí. Zdaleka tak semknutí ale tamní horalé nebyli při protestech proti výstavbě golfového hřiště, jež bylo v obci slavnostně otevřeno tentýž víkend.

"Podobné hudební akce do hor nepatří, ale určitě to bylo pro přírodu mnohem menší zlo než výstavba golfového hřiště téměř na sto hektarech původních pastvin," srovnává František Jaskula, šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Smyčka se utahuje

Chráněná oblast je stahována stále více agresivnější smyčkou (viz Oprátka kolem Beskyd). Těsně k hranicím oblasti se přimykají nové průmyslové zóny, satelitní sídliště a sportovní areály. "Smyčka se hrozivě stahuje. Pro biodiverzitu čili biologickou rozmanitost Beskyd je to přímo katastrofa," soudí Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice ohrožených živočichů v Bartošovicích; stanice se mimo jiné pokouší navrátit do Beskyd orla skalního.

Beskydy jsou poslední oázou v České republice, v níž dosud pospolu žijí velcí predátoři - vlci, rysi a medvědi. "Dokončované silniční tepny pod horami brzy vytvoří z Beskyd jakýsi ostrov, a to dokonce nepřirozeně odříznutý od navazující slovenské části Karpat. Pak už tady pro šelmy asi nebude místo," varuje Jaskula. Obyvatelé Beskyd si totiž jen neochotně připouštějí, že proměna horské Ostravice v příměstský satelit Ostravy má devastující účinek nejen na přírodu, nýbrž i na život vesničanů.

"Soužití není ideální, většina nových obyvatel Ostravice se s domorodci nestýká. Přijdou, až když napadne sníh a nemohou vyjet od baráku. V Ostravě sníh neznali," připouští místostarosta obce Miroslav Mališ (KDU-ČSL) a popisuje, jaké další projekty mají vyrůst v Ostravici; čtrnáct čtyřpatrových bytových domů, každý o výšce šestnácti metrů, jedenatřicet nových rodinných domů v satelitní zástavbě, skoro tři sta metrů dlouhý a devatenáct metrů vysoký obytný a kancelářský kolos s názvem Centrum a u nového golfového hřiště hotel pro 400 hostů. Pro horalskou vesnici ležící přímo pod nejvyšším vrcholem Beskyd Lysou horou (1323 m n. m.) je to dost velké sousto.

Opožděné protesty

Zatím se však v Ostravici více chválí, než nadává. Také starosta Jaromír Dobrozemský (KDU-ČSL) při slavnostním otevírání golfového hřiště mluvil jen v superlativech. Jeho zástupce Mališ je střízlivější. "Neberte ale můj názor jako pohled obce, vyrůstal jsem v chalupě přímo u hřiště," upozorňuje. Nejraději by v místech areálu viděl krávy a ovce. "Na pastviny běžně přicházela vysoká zvěř, zajíci, žáby. Teď už z vlastního pozorování musím dosvědčit, že veškerá zvěř musela kvůli hřišti migrovat výše do hor," popisuje, jak se mu před očima horská krajina změnila v příměstský park, ve kterém jsou pečlivě sestříhané trávníky šlechtěny škodlivými hnojivy.

"Je to také o lidech. Kdyby investorům neprodali své pole, žádná hřiště ani průmyslové zóny by kolem Beskyd nevznikaly. Polský sedlák tady kousek za hranicemi by se nikdy své půdy nevzdal," myslí si Petr Orel. Přímo nad hřištěm žije v tradiční horalské usedlosti rodina Kišova. "Radil jsem sousedům, ať pozemky neprodávají, ale neposlechli, a teď marně protestují proti hřišti i plánované výstavbě hotelu," vadí Dušanu Kišovi krátkozraká politika některých sousedů. Za zahradou mu zrovna rachotí stroje, které upravují trávník. "Golfové hřiště je mnohem hlučnější než zemědělská výroba. Sedlák trávu poseká dvakrát ročně, hřiště musíte sestříhat sedmkrát v týdnu. Lidé už si chodí stěžovat kvůli hluku," tlumočí místostarosta Mališ stížnosti občanů. V obci rapidně přibývá aut, paradoxně tak někteří letití chataři prodávají kvůli ruchu svoje rekreační domy a shánějí náhrady hlouběji v horách.

Salámová metoda

"Golf se učit nebudu, tak bohatí nejsme," říká rozhodně Petra Kišová, která se do Ostravice přistěhovala za manželem z nedalekých beskydských Nošovic. Povolení k výstavbě automobilky Hyundai, jejíž gigantické výrobní haly zcela proměnily pohled na Lysou horu a další dominanty Beskyd, považuje za osudný omyl sousedů z rodné obce. "Kdyby tušili, do čeho jdou, nikdo by asi pro stavbu nehlasoval," myslí si Kišová. To však obyvatelé Nošovic zjistili, až když na bývalá pole s pověstným místním zelím najely stovky buldozerů. Teprve pak se zděšeně obrátili na sdružení právníků z Ekologického právního servisu s naivní představou, že lze stavbu ještě zastavit.

"Proti technoparty v Beskydech se občanům protestuje snadno, muzika rušila celou vesnici. Pokud ale nejste znalý stavařských předpisů, těžko můžete argumentovat proti profesně dokonale připraveným inženýrům a právníkům investora," domnívá se místostarosta Ostravice Miroslav Mališ. Investoři podle něho pracují takzvanou "salámovou metodou". Z přírody ukrajují kousek po kousku: napřed mluví jen o golfovém hřišti, teprve pak o hotelu a navazujícím satelitním městečku.

Starostům je pokaždé slibován nebývalý rozvoj obce, dětská hřiště či nové chodníky. "A lidem jen pomalu dochází, že jsou sami proti sobě," tvrdí aktivista Leo Košťál, jehož hnutí Beskydčan nyní komplikuje schvalování nové průmyslové zóny pod horami, která má v Horních Tošanovicích prakticky navázat na nošovický areál Hyundai. "Hory mám rád, ale z něčeho se při stávajících omezených rozpočtech musí obec rozvíjet. Doufám, že zónu brzy zrealizujeme," věří Petr Martiňák, starosta Horních Tošanovic. Předem už má "vyprodáno". Zájem postavit si fabriku pod horami projevily francouzské, japonské, nizozemské i korejské firmy.

"Čas má naštěstí hojivé účinky. Čím déle se nám bude dařit zdržovat, tím více občanů Horních Tošanovic pochopí, že průmyslová zóna není pro vesnici zrovna výhra," reaguje Košťál.

Žádné komentáře:

Okomentovat