Výstavba bytových domů v Krkonoších dosahuje svého neudržitelného maxima. Správci národního parku a členové regionální sekce Rady KRNAP sestavili na podnět ministra ŽP Martina Bursíka memorandum, které rozeslali 29 samosprávám měst a obcí na území Krkonoš. Tento důležitý dokument zde uveřejňujeme v plném znění:

MEMORANDUM

Správy Krkonošského národního parku a regionální sekce Rady KRNAP samosprávám měst a obcí na území Krkonoš

Přibližně od devadesátých let minulého století čelí území Krkonošského národního parku a zejména území jeho ochranného pásma novému fenoménu dnešní doby tzv. druhému bydlení, které je reprezentováno výstavbou velkých objektů typu apartmánových domů, bytových domů a penzionů prodávaných do spoluvlastnictví desítkám subjektů a lákavých především pro investory svou rychlou návratností vynaložených prostředků. Tento nový fenomén však s sebou nese neblahé následky pro celou oblast Krkonoš. Stavby těchto novodobých objektů už dokonce pronikají do volných ploch mimo vlastní centra obcí a nebudou-li učiněny potřebné kroky, dostane se do zorného úhlu developerských firem nakonec i volná krajina.

Tyto nové typy staveb, jejichž architektonické ztvárnění je podřízeno především funkci stavby, však nezohledňují stavební tradice na území Krkonoš, jsou historicky neopodstatněné a ve svém důsledku tak postupně mění charakter krkonošských obcí, především v těchto směrech:

• jde o objekty vysokopodlažní (až 6 nadzemních podlaží), velkých objemů, seskupované do celků z více monobloků, které se svým měřítkem zcela vymykají tradičnímu okolnímu krkonošskému charakteru zástavby,

• architektonické řešení těchto objektů uplatňující ve velké míře lodžie, balkony, terasy má v konečném důsledku vzhled městské zástavby, čímž se přetváří tradiční ráz horských obcí do městského charakteru,

• snaha o maximální zastavění, tedy úplné využití plochy pozemku, zástavbu příliš zahušťuje a snižuje se tak podíl zeleně a dalších krajinotvorných prvků,

• neúměrné navyšování ubytovacích kapacit vyvolává další druhotné efekty s negativním dopadem na okolní přírodu a krajinu (stále se zvyšující požadavky na rozšiřováni kapacit sjezdového lyžování), ale i život samotných obcí ("mrtvé“ části obcí v mimosezonních obdobích).

Stávající trend je proto nezbytné společným úsilím Správy Krkonošského národního parku a jednotlivých samospráv obcí zastavit. Jeho pokračováni by postupně vedlo až k úplnému znehodnoceni rázu krkonošských obcí na mnoho dalších desetiletí.

Ministr životního prostředí Martin Bursík při své návštěvě Krkonoš ve dnech 18–19.6.2007 uložil Správě Krkonošského národního parku, aby společně s obcemi hledala řešení, jak zabránit znehodnocováni krkonošského území předimenzovanými stavbami.

My, Správa Krkonošského národního parku se proto bude i nadále při posuzováni a rozhodováni o přípustnosti uvedených staveb striktně řídit příslušnými ustanoveními zákona o ochraně přírody krajiny a předpisů souvisejících a využívat všech možnosti, které ji stávající zákon dává.

Samosprávy jednotlivých obcí touto cestou vyzýváme ke vzájemné spolupráci a společnému postupu a ke zvážení všech možných způsobů zastavení výstavby zmíněných ubytovacích komplexů. Činíme tak mimo jiné i v duchu návrhu „Vize Krkonoš 2050 – naši budoucí „Krkonošské ústavy“ připravované za spolupráce Rady krkonošského národního parku, Svazku obcí a měst Krkonoš, obyvatel i návštěvníků Krkonoš, místních obcí i polských partnerů, která připouští jen takové aktivity, jež nenarušují charakteristický ráz krkonošské krajiny.

Zastavit či alespoň zbrzdit výstavbu komplexů se nabízí například těmito postupy:

• minimalizovat prodej obecních pozemků investorům či jejich zprostředkovatelům, o kterých je z jejich předchozích působení známo, že jejich hlavním zájmem je rychlá návratnost investic díky výstavbě právě těchto ubytovacích komplexů,

• předkládané záměry výstavby pečlivě posuzovat v radách obcí a pokud možno nesouhlasit se zástavbou těmito objekty – totéž se týká i stavebních komisí, pokud jsou v obci ustanoveny,

• nepodléhat s obavami souhlasným odborným posudkům vyjadřujícím se k těmto objektům z hlediska zachování krajinného rázu, neboť krajinný ráz bude těmito odborníky financovanými investory vždy vnímán s nezanedbatelnou mírou subjektivity,

• činit kroky ke schválení vyhlášky o stavební uzávěře, která by pomohla překlenout období než budou ve stejném duchu zpracovány nové uzemní plány a plány regulační, které by do budoucna stavby tohoto typu vyloučily,

• vstřícně přistupovat k požadavkům na pořizování takových regulačních plánů, ve kterých by byla přesně specifikována prostorová měřítka nových objektů.

Výstavbu těchto komplexů zřejmě nelze potlačit zcela a lze očekávat, že s růstem ekonomického potenciálu obyvatel budou požadavky na „druhé bydlení“ přicházet nadále a stejně tak lze počítat s tím, že prosazovat stavby těchto objektů budou především stavební a developerské subjekty, neboť právě pro ně je taková výstavba finančně velmi atraktivní.

Přijatelným řešením pro obě strany by však mohly objekty „komorních rozměrů“ (max. do 20 ubytovaných osob), které budou ctít stavební tradice, splynou lépe s okolní zástavbou svým objemem, výškou i architektonickým výrazem.

Vyzýváme proto všechna krkonošská města a obce, aby se k tomuto tématu vyjádřily. Stejná problematika by se následně mohla stát součástí programu některého z dalších zasedání regionální sekce Rady Krkonošského národního parku nebo i celé Rady.

S pozdravem

Ing. Jiří Novák ředitel Správy KRNAP

Zasílá se: 29 městům a obcím na území národního parku a jeho ochranného pásma

Čerpáno ze stránek Občanského sdružení pro udržení vyváženého rozvoje Harrachova.

Související články:

Krkonoše: krásná příroda, nebo velké sídliště? – Harrachov

Národní park chce omezit stavbu apartmánových bytů