15. května 2010 jsme spolu s ornitology potvrdili výskyt celosvětově ohroženého chřástala polního na dolní Ostravici. Na tuto skutečnost jsme upozornili orgány ochrany přírody a místní stavební úřad, neboť na zjištěných lokalitách výskytu chřástala na Ostravici se připravuji rozsáhlé developerské záměry. Místní už dolní Ostravici pojmenovali příznačně „chřástalovice“, protože chřástalů se zde v květnu ozývá hned několik. 

Kdo je chřástal polní?

Chřástal polní je malý nenápadný pták o velikosti štíhlé koroptve. V některých zemích Evropy již prakticky zcela vymizel vlivem intenzivního zemědělství. Chřástal létá na malé vzdálenosti, a to pouze je-li vyplašen. Je všežravec a živí se semeny rostlin, mláďata se živí larvami brouků, housenkami, pavouky apod. Na svou přítomnost chřástal upozorňuje charakteristickým nepřetržitým zvukem „rrrep – rrrep“.

Na své hnízdiště do ČR se vrací z Afriky (Etiopie, Somálsko) postupně od konce dubna až do konce května, a to v závislosti na stavu okolní vegetace – vyžaduje po celé hnízdní období dostatečný úkryt. Vyskytuje se v travních porostech s rozptýlenou, keřovitou zelení v podhorských a horských oblastech.

Proč je chřástal ohrožen?

Největším nebezpečím je kromě přirozených predátorů pro chřástala strojní sklizeň trávy. Při průmyslové sklizni pomocí těžké techniky dochází k přímé likvidaci hnízd a sedících samic. Zejména pak obvyklý postup sečení pozemku od kraje ke středu způsobí, že mláďata snažící se ukrýt v dosud nepokosené vegetaci jsou přivedeny nakonec k jisté smrti – dle výzkumu tak uhyne 60% přítomných ptáků!

Placené biologické posudky na Ostravici selhaly

Na tuto lokalitu byla v prosinci 2006 zpracována odborná posouzení vlivu staveb na životní prostředí (tzv. EIA). Její autoři, Alexandr Skácel, Petr Kulík, Vladimír Suk a Vladimír Lollek, kteří byli zodpovědní za zpracování oznámení, nezjistili výskyt žádného chráněného živočicha. V roce 2007 zahájil Vladimír Mana biologický monitoring předmětných lokalit a podle závěru jeho výroční zprávy z roku 2007 „*nebyly determinovány druhy, které by bylo možné* […] *označit jako vzácné nebo dokonce významně ohrožené*“. Zda šlo o záměrnou ignoraci faktů, nebo špatně zvolenou metodiku výzkumu se můžeme jen domnívat. Bezpochyby to svědčí o profesní nezpůsobilosti jmenovaných osob.

Literatura: J. Moravec. Informační tabule Ministerstva zeměděství. „Proč není tato louka ještě v srpnu posečená? Protože na ní žije chřástal polní“.